Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 10. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, ojediněle přeháňky, na Moravě a ve Slezsku zpočátku občasný déšť. Denní teploty 14 až 18°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Mobilní verze

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Zajímavá místa

V obci Hradištko a osadě Kersko se nachází mnoho zajímavých míst, které stojí za to navštívit.

Kersko

Víte, že kerské polesí je tak hluboké, že Gustavu Frištenskému se z jeho profesionální řeckořímské skupiny, když odpočívali v lese, ztratil černoch a že Gustav Frištenský toho černého šampióna už nikdy ve svém životě nespatřil, jak píše ve svých pamětech?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Kersko

Víte, že osada Kersko byla rozdělena a očíslována podle orientačního plánu Nového Jorku? Že pátá Avenue je Betonka a pobočné aleje jsou ňujorské Street? Po levé straně označena čísly lichými, po straně pravé čísly sudými? Že shůry se orientační plán osady Kerska podobá listu kapradiny?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Kersko

Víte, že nadmořská výška u autobusové zastávky na trati Praha - Poděbrady je 185 metrů, pak se Betonka svažuje, až u Pramene sv. Josefa klesá na 177 metrů nad mořem, aby pak zase stoupala u Kamene a přes řeku U Mydlovaru dosáhla zase výšky 185 metrů? Takže Kerské polesí je podobno mělké míse?

Víte, že Hlavní třída, tzv. Betonka v Kersku, měří od autobusové zastávky až na rozcestí ke Štulíkům 2 348 metrů, jak naměřil cestář pan Procházka?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Borovice Krásná PepinaŠvarná Tonka

Stále krásná borovice Krásná Pepina a spadlé torzo borovice Švarná Tonka.

Víte, že nejstarší a nejkrásnější borovice v Kersku se jmenuje Švarná Tonka, podle tabulky sázená v roce 1620, že její kmen obejmou statní tři chlapi, že sto metrů od Tonky je její sestra, Sličná Pepička? Že do Tonky udeřil loni blesk a vyryl do jejího kmene spirálovou rýhu jako deset centimetrů širokým dlátem? Že do Pepičky před mnoha lety udeřil hrom a odshora dolů jí způsobil takovou ránu, že borovice všechna svoje síly věnovala svému zjizvení? Že nejkratší cesta k těmto dvojčatům je Dlouhou alejí, to jest alejí číslo 16, směrem k hájence Chobotu, nebo z Hradištka tak zvanou Hraničnou alejí a po tři sta metrech u skupiny smrčin odbočit doprava a kolem oplocenky jít tak dlouho, až se zjeví Švarná Tonka po pás vyčnívající nad dubový les?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Svícen - smrk

Fotografii suchého svícnového smrku, z lesa již zmizelého, pořídil Tomáš Matějček.

Víte, že když jdete tzv. Nymburačkou, neboli alejí číslo 6, že dojdete ke smrkovému lesu, kde se říká v Erbu, a že v tom erbovním lese stojí dokonale ukrytý gigantický smrk starý asi dvě stě let a že jeho spodní větve se podobají sloním chobotům a z jednoho každého toho kořene - větve vyrůstá vzhůru devět smrků, takže celý ten obrovský smrk se podobá devítiramennému jehličnatému svícnu?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Víte, že na konci Nymburačky v dubovém háji kvetou nejkrásnější kerské konvalinky, že odtud je nejhezčí pohled přes luka a pole na Sadskou? Že ten borovicemi zarostlý kopeček, o který váš pohled zavadí, když se díváte na kostelík v Sadské, že se jmenuje Hůrka, že je keltskou mohylou, která byla navršena na hrob kelstkého bojovníka? Víte, že když se vracíte Nymburačkou k Hlavní Betonce, že u první oplocenky vlevo je březový les a v tom je bříza, které na kmen leze desetikilový medvídek mýval?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

MydlovarMydlovar se nachází na druhé straně Labe.

Víte, že v kostomlatském polesí stojí rozvaliny tvrze Mydlovaru, kde ještě v roce 1870 stály u vchodu do vnitřních valů dva mocné duby, kam za bouře se do dutiny jednoho toho stromu schovalo 23 lidí? Že v minulém století se tady konaly slavnosti sněženek, že krásné dívky se ozdobily sněženkami a za zvuku hudby tančily pod pravěkými mydlovarskými duby?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

rybníkrybník

Víte, že před staletími na místě dnešní osady Kerska byl veliký rybník? Svědčí o tom hráz táhnoucí se po vnějším polesí od Velenky, pod chalupou nad Hrází pokračuje hráz bývalého rybníka po aleji číslo 19 a překračuje Betonku alejí číslo 20?

Víte, že ještě před čtyřiceti lety pod vilkou Na Hrázi byl rybník, který tam je dodnes, avšak tenkráte byl vyčištěný, stála tam výletní restaurace, uprostřed rybníku byl ostrůvek a kolem něj jezdili výletníci na lodičkách?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

kerské strouhy

Víte, že celé kerské polesí je protkáno umělými strouhami, kterými je odvodňována půda. aby stromy nehynuly mokrem? Že skoro v celém Kersku je na dva rýče už voda?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

zaniklá vesnice KříMísto zaniklé vesnice Kří

Víte, že Kersko se jmenovalo dříve: Kře, Kří, Nákří? Že to byl Újezd Na Křech a patřil klášteru Břevnovskému od jeho založení 993?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Víte, že za Hradištkem, cestou k Vinohrádku leží gigantické zbytky dubu, který nebylo možno rozstřílet ani sadami granátů a dynamitu? Že se zde od nepaměti říká U dubu?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Svatojosefský pramenSvatojosefský pramen

Víte, že Pramen s. Josefa je v hloubi 89 metrů, že jeho voda sem stéká po zlomech v zemi až z Jizerských hor a že cesta té horské vodě trvá do Kerska skoro sedmdesát let?

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Svatojosefský pramen
V Kersku vyvěrá oblíbený minerální Svatojosefský pramen, jehož voda je místními lidmi nazývaná Kerka. 89 metrů hluboký vrt byl vytvořený firmou Artesia v roce 1934.Jde o přírodní uhličitou vodu, která patří mezi alkalicko-muriatické slabě radioaktivní kyselky. Obsahuje jód a lithium.Vydatnost vrtu 118 l/min.

Na kostelíkuKlub důchodců a knihovna

HradištkoVchod do domu ( gotické okno ) v Hradištku

Víte, že v zatáčce silnice jdoucí ze Semic do Hradištka je místo, kde se dodnes říká U kostelíčku, což je jediná památka na bývalý farní kostel, ze kterého na věčnou památku odnesli v baroku sedláci do Hradištka tři gotická okna, ze kterých udělali branky do svého statku...

Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce

Na kostelíku

Zde stávala kaple Božího těla ( Corporis Christí ), založená po třicetileté válce a hřbitov, kam Hradištko pohřbívalo své zesnulé. Poslední bohoslužby tu byly konány v roce 1780, poté kaple chátrala a byla roku 1789 rozbořena. Zachovala se klenutí oken, která byla použita jako oblouky nad vchody do domů č.p. 25, 36 a 37. Hřbitov byl používán až do roku 1785. V následném století byly pozůstatky zesnulých vykopány a soustředěny do jednoho hrobu, na němž majitel poděbradského panství nechal vztyčit a 31. 5. 1891 slavnostně vysvětit železný kříž na podstavci.

Dle kroniky obce Hradištko zpracoval Václav Kořán.
 

Hrabalova stezka
Tip na asi patnáctikilometrový výlet by si neměl nechat ujít žádný příznivec Bohumila Hrabala. Poznáte oblíbenou restauraci Hájenka, Lesní ateliér Kuba, minerální Josefský pramen, restauraci U Pramene, rybník, Hrabalovu chatu, menhir, místo posledního odpočinku Hrabalovy rodiny - hřbitov v Hradištku, hájovnu v Chobotě, mohutnou borovici Krásná Pepina...
Menhir

 

MenhirMenhir

Menhir
Kersko-Hradišťský menhir je zachovalý, rozměry cca 50x30cm, výška 76cm, odhad váhy cca 200 kg, materiál klasicky opracovaný pískovec. Hornina : bělošedý, jemnozrnný, křemenný pískovec s ojedinělými valouny křemene. Tmel je vápnitý. Hornina je druhohorního stáří (svrchní křída, perucko-korytanské souvrství, okolo 90. mil. let.) Vyskytuje se v blízkém okolí kamene. (zdroj: kpufo) Souřadnice 14°55´28´´ ; 50°09´56´´ ; 180 m (zdroj: Eldar.cz)

Menhir - mezní kámen

Tomuto kameni je přisuzován trojí význam:

1/ Vymezoval styčný bod mezi územím Zličanů ( Slavníkovců se sídlem v Libici nad Cidlinou ) a územím Přemyslovců se sídlem v Praze.

2/ Dle jiné verze to byl trojmezný kámen, kde se střetávaly hranice přemyslovských správních celků - župy kouřimské, župy vyšehradské a župy boleslavské.

3/ Další teorie hovoří o tom, že tento kámen je menhir a byl využíván v době predhistorické ( keltští druidové ).

Zpracoval Václav Kořán

Labské ramenoLabské rameno

Slepé rameno Labe
Jedním z posledních projektů v naší obci je obnova slepého ramene Labe . Toto místo jistě stojí za malý výlet.

 

Autor fotografií: Bronislav Kuba