Zajímavá místa v okolí

Sadská / Kostel Sv. Apolináře na kopci nad městem je zdaleka viditelnou dominantou labské krajiny. Byl původně románský, koncem 14. století přestavěn goticky se síťově sklenutým presbytářem. V letech 1737-1739 byla provedena radikální barokně gotická přestavba podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689-1751). Před kostelem je křížek s ukřižovaným Kristem. Z kopce od kostela za dobré viditelnosti je vidět i na Sněžku.

Sadská - Morový mariánský sloup byl vztyčen roku 1748 na náměstí. Na sloupu je socha Panny Marie s Ježíškem v náručí. U paty sloupu jsou sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Apolináře a sv. Gottharda.

Sadská / Hotel Modrá hvězda z roku 1911. Sem jezdil z Kerska na pivo spisovatel Bohumil Hrabal, vyslechl zde příběhy hostinského Vaníčka, které se stalo základem pro knihu Obsluhoval jsem anglického krále.

Sadská / Jezero - severně od Sadské, za bývalými lázněmi, se rozprostírá lužní les se slepým ramenem Labe a umělé jezero s chatovou oblastí Vodrážka, vzniklé při těžbě písku v letech 1972-1992.

Třebestovice - ves patří k nejstarším na Poděbradsku. Již v roce 993 se připomíná v základní listině, že tohoto roku kníže Boleslav II. spolu se svatým Vojtěchem daroval ves Třebestovice u Sadské (Trebestowicz prope Saczska)nově založenému klášteru benediktinskému v Břevnově u Prahy.

Třebestovice / Zvonička - původně stála u vchodu do mlýna. Později byla přenesena na „Leškov“, před hostinec „ U Fialů“. Postavil ji Karel Šustera , mlynář, na památku krutého moru. Zvonilo se zde klekání, oznamovala se úmrtí.
Dnes je nově postavena na návsi naproti hospodě u Vačlenů.

Velenka - Kostel sv. Petra v okovech se nachází na okraji Kerského lesa při silnici směrem na Prahu.

Velenka - Kostel sv. Petra v okovech - významná barokní architektonická památka projektovaná stavitelem K. I. Deinzenhoferem, vystavěná v letech 1733 -1734 dvorským stavebním úřadem. Na kostel navazuje místní hřbitov.

Písty - Písečný přesyp se nachází kousek od sadského jezera, směrem na Nymburk.

V borovicovém lese, u jihozápadního okraje vsi Písty na Nymbursku, se ukrývá poušť. Jde o písečnou dunu z jemných písků vzniklou v ledových dobách starších čtvrtohor. Je to nanejvýš zajímavé, když jedeme lesem a najednou se před námi objeví kopec písku, podobný tomu na Sahaře. Pískové částice byly vyváté z písků a štěrkopísků labských teras a byly uloženy ve směru větru v kopečcích a kopcích. Vlivem větru jemné pískové částice vytvářely duny vátého písku - odtud místní název "vátina". Vytrvalé větry duny přesouvaly a vytvářely různě vysoké písečné přesypy.
Na ploše volného písku se hojně vyskytují svižníci, podél cest jsou častí mravkolvi, z pískomilných rostlin tu najdeme paličkovec.
Dnes je tato lokalita přírodní památkou. Chráněné území má velikost téměř čtyři hektary, avšak většinu plochy dnes pokrývá les, samotný holý přesyp najdeme pouze na ploše několika metrů. Toto chráněné území v Pístech je jedním z posledních, které se dosud na území Polabí dochovalo. Ostatní písečné přesypy v Polabí byly v minulosti rozebrány ke stavebním účelům (dělal se z nich velmi jemný štuk) nebo byly uměle zalesněny.

Pozůstatky hradu Mydlovar se nachází nedaleko Hradištka, avšak na druhé straně Labe.

Mydlovar byl založen nejspíše ve druhé pol. 13. století pány z Kostomlat (opevněné sídlo, nejspíše hrad stávalo také v nedaleké obci Kostomlaty na vyvýšenině na místě dnešního kostela a hřbitova). Jako pustý se uvádí k roku 1561. Hrad patřil mezi hrady využívající plášťovou hradbu, v tomto případě vyjímečně vystavěnou částečně (úplně?) z cihel. Vnější obranu obstarávaly příkopy, resp. nedaleké Labe, které dříve zasahovalo v mokřinách až ke hradu.