Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Aktuální počasí

Počasí dnes:

27. 7. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Přehrát/Zastavit Další

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Mobilní verze

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historie obce

 Obec Hradištko leží ve středu Čech, v  jihozápadní části okresu Nymburk, na jižním břehu řeky Labe. Od prvopočátku byla osada osídlena rybáři a ležela stranou od velkých cest. S okolním světem ji spojovala pouze stará cesta "nymburská". Osada ležela  uprostřed nádherné krajiny, kterou si podle legend oblíbila i kněžna Libuše a založila na druhém břehu Labe hrad Mydlovar. Tam, kde jsou dnes zbytky hradu, se rozkládala malebná zátočina zvaná Libušina lázeň.

  Řeka Labe již v dávných dobách slovanských tvořila hranici území kmenů Zličanů. Zlický kníže Slavnik pak v 10. století, maje obavy z nepokojných kmenů na pravém břehu Labe, opevňoval labské bory, budoval u nich hradiště. Takovým hradištěm bylo i Hradištko. Není však vyloučeno, že tu ves stála již dříve, v 8. či 9. století. Ves byla kryta ze severu řekou a na pevnině dvojnásobným valem, pleteným z proutí a soustavou bažin a příkopů. Hradiště byla nejrozšířenějším typem sídel té doby. Vedle velkých hradišť knížecích byla rozšířena hradiště strážní, malá. Střežila důležité komunikace a brody. To je právě případ Hradištka.

  V roce 995, po vyvraždění rodu Slavníkovců na Libici, se stali vládci v zemi Přemyslovci. Po těchto událostech byla část území přidělena zakládanému benediktinskému klášteru v Praze na Břevnově. První písemnou zmínku o Hradištku nám zanechal kronikář Kosmas. Od něj se  dovídáme, že roku 1088 první český král Vratislav II. věnoval ves kapitule vyšehradské, kterou právě založil.

  Roku 1345 dostal od krále Jana Lucemburského v "ušlechtilé léno" pan Hynek z Lichtenburka a Žleb vesnici Sadskou, Písty, Zvěřínek a Hradištko. Obyvatelé naší obce se tak stali poddanými poděbradské vrchnosti. V tomto období celé panství vzkvétalo.

  Hradištko se od roku 1495 spolu s dalšími obcemi stalo znovu královským zbožím a až do 16. století bylo neustále zastavováno. V roce 1542 rozhodl král Ferdinand I. o vyplacení tohoto zboží ze zástav.

  Bohatost lesů a výborné lovecké podmínky způsobovaly poddaným neustále potíže. V zemském zřízení z roku 1549 a 1564 je lidu zakázáno nosit ručnice, lovit zvěř a kácet dřevo. Překročení tohoto zákazu se trestalo utnutím ruky. V blízkosti polesí bylo zakázáno chovat ovce a kozy neboť jest tímto chovem způsobena škoda na lesní zvěři. Toto nařízení poptvrzuje i nástupce Ferdinanda  Maxmilián a nařizuje, aby byly kozy a ovce z vesnice prodány.

  Řeka Labe poskytovala od pradávných dob obyvatelům Hradištka obživu a užitek. Prutníky, lemující břehy, dávaly dostatek proutí na výrobu košíkářského zboží. Dobrým zdrojem obživy byl i rybolov. Rybáři měli povinnost nosit ryby na trh do města, na jaře stahovat ledovou tříšť z řeky a za to dostávali zdarma korec žita. Zajímavé je, že tehdy byl bobr považován za rybu a po ulovení museli rybáři odvézt na zámek do Poděbrad jeho ocas a nohy. Za odměnu dostali konev piva.

 

  Kersko

  První zmínka o něm se objevuje v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993, kde je zmínka o "Keřském ochozu". Byl to pozemek, který měl stanovené hranice a pravděpodobně na něm byla založena osada, která dostala název Kří. Další zmínky o Kersku jsou z roku 1356, kdy zde pan Boček z Kunštátu a Poděbrad založil kostelík Božího těla. Kolem něj vznikl hřbitov, kam Hradištko pochovávalo své zesnulé. Poslední bohoslužby byly konány roku 1780, pak kostelík chátral a roku 1789 byl zbořen. Zachovala se z něho klenutí oken, která byla použita jako oblouky vchodů u domů čp. 25,36 a 37 v Hradištku a jsou zde dodnes. V roce 1891 byly kosti zesnulých soustředěny do jednoho hrobu a na něm dal majitel panství, kníže Filip Hohenlohe, vztyčit litinový kříž.

  V roce 1420, po bitvě u Vyšehradu se synové Bočka z Kunštátu přidali na stranu Pražanů a Táboritů proti německému císaři Zikmundovi Lucemburskému. Ten se za to mstil a podnikal ozbrojené výpravy na majetky vzbouřenců. Došlo k plenění zdejšího kraje uherskými oddíly jezdců, a tak se stalo, že zdejší osada Kří byla zcela zničena. Dnes ji připomínají jen nerovnosti v terénu.